Kostel sv. Vavřince byl vystavěn na vrchu Kostelci během let 1889 - 1891 stavitelem Johnischem z Těšína. Vysvěcen byl krakovským prelátem knězem Henrykem Matzkem dne 16. srpna 1891 za přítomnosti 10 000 věřících. Každoročně na svátek sv. Vavřince se koná na Kostelci tradiční pouť. Vstup ke kostelu zdobí dvě figury apoštolů na hřbitovní bráně. Sochy vznikly ve 2. polovině 19. století. Jsou vysekané z hrubozrnného pískovce, asi 1 metr vysoké. V kostele je část cenného barokního inventáře ze zatopeného kostela. Jsou to zejména kvalitní barokní malby a řada plastik z poloviny 18. století. Z původního zařízení je nejpozoruhodnější obraz sv. Vavřince z roku 1659 a barokní obrazy Ukřižování a Sv. Trojice. Ke kostelu sv. Vavřince se váže vznik legendy o Černé kněžně spadající do 16. století. Pověst vypráví o vdově Kateřině - Sydonii, která se po smrti manžela oblékala jen do černých šatů. Protože měla také černé oči, lidé ji nazvali Černou kněžnou. Podle vyprávění se odjíždějící kněžna propadla na kostelecké skále s povozem do hlubiny země.