FRÝDEK-MÍSTEK

Dnešní dvojměstí, okresní město Frýdek-Místek, vzniklo 1. ledna 1943 sloučením dvou dříve samostatných měst, moravského Místku a slezského Frýdku. Řeka Ostravice, která městem protéká, tvořila až do 1. prosince 1928 zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem. Frýdek se rozkládá na pravém břehu řeky Ostravice, těsně pod soutokem s řekou Morávkou, Místek zase na levém břehu.

Status: statutární město
Celková výměra: 5161 ha
Počet obyvatel: 56334 (k 1.1.2018)
Kraj: Moravskoslezský, krajské město Ostrava
Obvody, části: Frýdek, Místek, Lískovec, Skalice, Zelinkovice-Lysůvky, Chlebovice, Panské Nové Dvory.
Nadmořská výška: 304 m n. m.
Je členem: Sdružení obcí Frýdecko-Místecka

HISTORIE MĚSTA

Předchůdcem Frýdku byla dnes již zaniklá tržní osada Jamnice, která se v písemných pramenech poprvé připomíná až v roce 1305, a to pod názvem Jannutha. Jamnická tvrz byla pravděpodobně přebudována na gotický zeměpanský hrad, jehož ochranou bylo založeno na zeleném drnu město Frýdek, asi v rozmezí let 1327 - 1333. Začátkem 15. stol. se Frýdek stal centrem rozsáhlého frýdecko-místeckého panství, město spolu s hradem chránilo obchodní cestu při zemské hranici. Po smrti knížete Bedřicha Kazimíra Těšínského bylo Frýdecko vyčleněno z knížectví těšínského a v roce 1573 prodáno bratrům Jiřímu a Matyáši z Lohova. Pozdějšími majiteli se stali příslušníci hraběcího rodu Bruntálských z Vrbna. Od roku 1636 patřilo frýdecké panství Jiřímu - hraběti z Oppersdorfu. V 17. stol. Frýdek postihly četné pohromy - mor a rozsáhlé požáry. V roce 1699 přešlo panství prostřednictvím Ludoviky z Oppersdorfu na nové držitele, hrabata Pražmy z Bílkova. Posledními majiteli frýdeckého panství se stali na sklonku 18. stol. Habsburkové. V roce 1869 se město stalo magistrátním městem. Před koncem poloviny 19. stol. měl Frýdek 3.993 obyvatel a podle sčítání z roku 1921 žilo ve městě 10.171 lidí.
Naproti výšinně položenému Frýdku, na moravském břehu Ostravice, se rozkládá nížinný Místek. O předchůdci Místku - trhové osadě Frydberku, se poprvé zmiňuje testament biskupa Bruna ze Schauenberku, který pochází z 29. listopadu 1267. Za válek mezi moravskými Lucemburky v letech 1386 - 1400 byl Fridberg zničen. V roce 1402 prodali Lacek a Vok z Kravař knížeti Přemkovi Těšínskému několik osad, mimo jiné osadu Newensteil - dnešní Místek. V letech 1402 - 1581 byl Místek spolu s okolními osadami připojen k Frýdecku, které tehdy patřilo těšínským Piastovcům. Později se Místek opět stal součástí hukvaldského panství. Také město postihly četné živelné katastrofy a požáry. S rozvojem průmyslové výroby během 19. stol. Místek výrazně vzrostl; jestliže v roce 1834 zde žilo 2.601 obyvatel, pak v roce 1900 žilo v Místku, Bahně a na Koloredově 7.520 obyvatel. Boj o zřízení samostatné české školy vyvrcholil v roce 1895 ustavením Matice místecké, která v mimořádně krátkém termínu tří měsíců otevřela české chlapecké gymnázium. Zásluhou Matice místecké byl také v roce 1895 vystavěn Národní dům.
Během okupace, 1.1.1943, byl sloučen Frýdek a Místek s okolními obcemi v jedno město. Ve své současné podobě je Frýdek-Místek město mladé, jak dobou svého vzniku, tak i průměrným věkem obyvatel. K městu jsou připojeny obce Chlebovice, Zelinkovice, Lysůvky, Lískovec a Skalice. Frýdek-Místek byl sídlem okresního úřadu stejnojmenného okresu o rozloze 1.273 km2. Má rozsáhlé průmyslové zázemí, reprezentované zejména tradičním textilním a hutním průmyslem (Slezan a Válcovny plechu).

PAMÁTKY

Nejvýznamnější architektonickou historickou památkou a centrem kulturního života ve městě je frýdecký zámek ze 17.století (v dnešní podobě od 18.století).
V zámku lze navštívit Muzeum Beskyd s rozsáhlou stálou expozicí celého beskydského a pobeskydského regionu, dokumentující historii a kulturu beskydské oblasti. V objektu zámku se pravidelně konají nejrůznější výstavy, koncerty a dramatické pořady.

KULTURA

Kulturní vyžití ve městě z velké části zajišťuje Národní dům Frýdek-Místek jako příspěvková organizace města, která spravuje a provozuje tři objekty: Národní dům, Novou scénu Vlast a kino Petra Bezruče. Některá další zařízení ve městě jsou spolková nebo soukromá ( galerie, diskotéky, rockové kluby, divadlo Čtyřlístek, katolický Lidový dům apod.)

OSOBNOSTI

Místecký pobyt v letech 1891 - 1893 ovlivnil poštovního úředníka Vladimíra Vaška, který se později přerodil v básníka Petra Bezruče. Frýdek je připomínán jeho básní Bernard Žár. Dalším významným frýdeckým rodákem byl PhDr. Ervin Goj (1906 - 1989), svérázný, mezinárodně uznávaný a v lašštině píšící pod pseudonymem Óndra Łysohorský. Do Frýdku sahají rodové kořeny jednoho z největších hudebních skladatelů - Leoše Janáčka (1854 - 1928), jehož předkové nejprve žili Na Blatnici, později v Hluboké ulici. K organizátorům hudebního života v Místku patřil místecký rodák a absolvent Janáčkovy varhanické školy František Kolařík (1867 - 1927). Ve Frýdku působil delší čas jako varhaník Eduard Bartoníček (1865 - 1915), autor hudby ke slezské hymně.

DOSTUPNOST

Vzdálenost vzdušnou čarou 15 km jižně od krajského města Ostrava.

• Vlakem: žst. Frýdek-Místek (trať č. 323), vzdálenost 1,5 km z centra Frýdku, vzdálenost 1,7 km z centra Místku.
• Autobusem: autobusové nádraží, vzdálenost 1,8 km z centra Frýdku, vzdálenost 1,4 km z centra Místku.
• Pěšky: modrá TZ směr Žermanice a směr Hukvaldy.
• Na kole: cyklotrasa č. 6004, 6005
• Autem: silnice č. 48 (E462) směr Příbor a směr Český Těšín; silnice č. 56 směr Frýdlant nad Ostravicí; silnice č. R56 směr OSTRAVA; silnice č. 477 smě Vratimov; silnice č. 473 směr Sedliště; silnice č. 648 směr Dobrá; silnice č. 477 směr Baška;